pondělí 27. prosince 2010

Fauna v Murchinson falls











Murchinson falls

 Prej nejsilnější, největší a nejkrásnější proudění vody na světě. Soutěskou širokou pouhých 6 m proudí 300 kubíků vody za fteřinu. Tak jsme na to koukali a drželi jsme se fest. Protože dolu ta vody padala 43 m bez přestávky. Dokonce se ta voda řítila takovou rychlostí, že mě ani Jáňa neslyšela na co jsem se jí to vlastně ptal.
                                              















Murchinson falls na rozloučenou.
Přírodní div, kde se vznešená řeka Nil po uběhnutí cesty Ugandou náhle vtěsná do úzké skalní průrvy a s burácivým rachotem se řítí do hlubin, aby se znovu rozhodla pokojně se vinout přes území národního parku. Skýtá útočiště nesmírnému množství vzácného ptactva, smečkám zákeřných krokodýlů, čekajících nehybně na svoji kořist. Je životodárnou řekou a napajedlem pro stáda slonů, antilop a každodenním místem odpočinku unavených hrochů.
Na dně Africké příkopové propadliny dal Nil vzniknout obrovskému jezeru Albert, odkud se znenadání rozhodne odplout jako Albertinský Nil a ztratit se v nekonečných dálavách sudánské pouště .....

pondělí 13. prosince 2010

Horské gorily v Bwindi

Po dlouhé únavné cestě ugandským autobusem od společnosti Muhabura do nejjihozápadnějšího místa Ugandy Bwindi inpenetreble forest nás čekala nádherná odměna.
Měli jsme veliké štěstí, bez dlouhého prohledávání pralesa jsme našli místo, kde v poledním horku odpočívala veliká gorilí rodina. Měli velkou práci s nafutrováním bříšek, a tak neustále žvýkali, mlaskali a blaženě chrochtali nad chutnou stravou, zatímco si nás neustále zvědavě prohlíželi.
Nebyli jsme to my, kdo nedodržoval doporučenou uctivou vzdálenost 7 metrů. Nýbrž tito nádherní tvorové, kteří se tolik podobají nám lidem, nebyli schopní překonat svou zvědavost a ti nejmladší se odvážně procházeli kolem nás, jako by se chtěli pokoušet o mezidruhový společenský kontakt :-).


Ugandská svatba

 Nosíme dary na uvítací ceremonii, nechybí převleky a pak samozřejmě nácvik nošení darů.
 Svatební specialitka: kozí maso na zelenině vařené v banánových listech.
 Svatební hostina
 Svatební tabule
Nevěsta v bílém štěstím bez sebe...

úterý 23. listopadu 2010

pondělí 15. listopadu 2010

Big brother



A je to tam, neskutečná radost celé posádky. Nevadí jim, že mají vlhká trička a trenýrky, ale zdolali peřeje na prameni Nilu.











Statečně bojují s obrovskými peřejemi...










Maximální nasazení je vidět zde při vyvinutí maximální rychlosti před příjezdem k obávanému Big brotherovi. Posádka nenechává nic náhodě. Pádluje do poslední chvíle jako kdyby to bylo naposledy. Zkušený skiper Jakob ze státu Luisiana USA udává tempo one, two, three - one, two, three...

Pozdrav Mudr. Jany - ano mává, mává a zdraví

Nakonec však 7mi členná posádka nezkrotila tento divoký živel tak jak si představovala. Navzdory tomu však vstřicné gesto Mudr. Jany - zahazuje pádlo a ano mává, mává a zdraví fanoušky našeho blogu.

Tak to si zaslouží komentář...

Bujugali falls




Jelikož nájezd do vodopádů se vydařil, podařil se i výjezd - peřeje mírně zkrápí přilby statečné posádky.











Bujugali falls(vodopády) byly taková rozcvička , před opravdovou lahůdkou a mezi profesionály uznávaným Big brotherem

Posádka raftu


7 mi členná posádka profesionálů ještě těsně před vyplutím. Odhodlaná zdolat největší peřeje na světě - grade 5 na prameni Nilu. Pro amatéry uvádím , že škála obtížnosti peřejí je uváděna v gradech(stupních) a je od 1 do 6 , přitom 6 se nejezdí. (vzal jsem si pro jistotu volné trenýrky)

pondělí 8. listopadu 2010

Supermarket v Buikwe

Supermarket v Buikwe zaměřený zejména na čaje, instantní bujóny, oříšky, sůl a cukr. Je to rodinná firma, kde vidíme, jak matka zaškoluje své potomky již od mládí.

Africký kvíz

Poznej na fotce čí noha je Toma a čí Jáni?

Ugandský kob

 Ugandský kob - voduška kob
Topi

Velikost těla:

Výška těla v kohoutku: samci až 3 m, samice menší

Hmotnost: samci až 6 t, samice až 4 t

Rozmnožování: Pohlavní dospělost: 14-15 let

Doba rozmnožování: po celý rok

Doba březosti: 22 měsíců

Počet mláďat: 1

Způsob života:

Chování: žije společensky, v rodinných tlupách

Hlasové projevy: hluboké brumlání je základní formou dorozumívání, silně troubí, když je rozčilen

Potrava: výlučně rostliny - tráva, listy stromů, plody, drobné větve

Délka života: asi 70 let

Ishasha

Sloni, největší suchozemští savci, plují savanou jako oživlé přízraky z dávnověku, rozvážně a majestátně...potkali jsme jich hodně na naší cestě, někdy i velká stáda, pasoucí se mezi akáciemi. Pyšně vás přehlíží, když jste daleko, jakmile ale zkřížíte jejich stezky za šťavnatou pastvou anebo způsobíte, že část stáda zůstane izolováno od vůdce, pak vám významně dají najevo svoji nevoli. Terénní vozidlo, které vám až doposud připadalo jako nedobytná tvrz, se vám znenadání může stát pastí, pokud velmi rychle nezařadíte BACK- OFF !!!

Lake Kitagata - Crater drive


Lake Kitagata - kráterové jezero, kam se navečer chodí napájet sloni. My jsme tam byli přes den, takže to nebylo moc zajímavý. Krajina nevýrazná, sem tam slon, buvol, nebo hroch. No prostě nuda.
Pro milovníky irských tanců podotýkám a zároveň poukazuji na postavení nohou - Jana 1. pozice, já 5. pozice v Africe , která nezná hranice...

středa 3. listopadu 2010

Typickej boďák

Typickej boďák uhánějící po highway one linoucí se skrze Buikwe city. Všimněte si typickýho posedu žen , které si bodˇáka najímají. Ony přece nemohou jezdit jako chlapi, mají přeci sukně a hlavně je to nedůstojné.

Boda-Boda

To jsou tak zvaní boďáci, čili boda- boda drivers, jinými slovy řidiči místních oblíbených taxíků- motorových jednostopých vozidel. Dovezou nás, kam si budeme přát. Převezou neskutečné množství nákladu - nábytek jako jsou postele a to třeba i letiště do toho matrace a to né jednu, ale třeba i pět kousků, stavební materiál, v tomto případě boďák jede zřejmě na trh prodávat slípky - no a má jich tam odhaduji tak 15 - a samozřejmě že živé - nejde přece elektrika, takže živá slípka se dá skladovat déle.  Největší dřina tkví v tom, domluvit se na cílové stanici a speciální muzungu- ceně (tím  rozuměj cena pro bělocha ) cha cha :-)), která je vždy dvojnásobná.
Teď mu nechci fláknout, ale jen se dovtípit, zda je vytyčený směr cesty správný... prý že kdyby nespěchal se slepičkama na trh, ještě by nás někam naštosoval.

Kvíz s hrochem

Hrochovi dalo moc práce, než vylezl z vody na souš. I my jsme byli zvědaví co asi má v úmyslu. Byli jsme také překvapeni kolik ho bylo, protože jsme stáli na lodi asi 10 m od něho. Vtom začal i vrtět ocáskem, že by se s námi chtěl kamarádit? Néééééééééé vysrat se chtěl.

čtvrtek 28. října 2010

Kyambura gorge



Gorge je rokle dlouhá 16 km a hluboká 100 m, kterým protéká Kyambura river. Je to překrásný geologicko- geografický jev.... rozhlehlá, k horizontu se prostírající africká savana, posetá akáciemi a pasoucími se antilopami, sem tam majestátně se procházející slon.... a náhle, jako hluboká vráska na tváři se objeví hluboká proláklina s neprostupným deštným pralesem. Jestliže neodoláte a vejdete do jeho hlubin, jste náhle zahaleni do roucha ponurého šera, kde ještě intenzivněji pociťujete zvuky, vůně a přítomnost někoho, kdo je tady opravdovým pánem- lvi, kteří sem zvečera chodí pít, hroši, pro které je řeka domovem, v dálce nervozní troubení pralesního slona....
Je to jako se dostat se do jiného světa, kam jste byli pozváni a kde musíte respektovat zákony divočiny.
Tak to je domov svobodných šimpanzů, kteří obdarují všechny trpělivé milovníky přírody svoji vzácnou přítomností.





Pro Vendulku jeden nádhernej šimpanz, škoda že ho neslyší jak vříská. Hledali jsme je asi dvě hodiny, sem tam jsem museli i běžet, nakonec jsme je ale našli. Rodinu s dospívajícím synkem - to je on. Máma, táta a máma si nosila malé tříměsíční šimpanze. Nejmladší v Kyambura gorge.