Dosedli jsme na letiště v Nairobi, kde se nás ujal Mário zo Slovenska. Misionářský dům byl kousek cesty od letiště, mylsim že asi dost bezpečný. Nacházel se ve čtvrti za železnou branou , kterou střežili ve dne v noci. Také když jsme šli spát, museli jsme pozamykat 5 zámků. Druhý den ráno jsme brzy ráno vyrazili na autobus. Řidič autobusu na fotce , velkej sympaták nám nejdříve zkontroloval kufry a batohy. Nemohl pochopit, že máme koupené tři lístky a jsme jenom dva. Nazávěr vyseknul modlitbu a vyjeli jsme směr Uganda - Jinja čti dinďa. Na místo jsme nakonec se třetím vystřídaným autobusem zdárně dojeli. V Jinje na nás čekali šefová nemocnice a Petr doktor, kteří nás vřele uvítali. Hnedle jsme navštívili čínsko-africkou restauraci, kde jsme si při svíčkách dali dobrou krmni. Přejezd do nemocnice už probíhal spíše po prašné cestě. S Jáňou jsme na sebe koukali kam až to jedem. Nakonec jsme ale dojeli na místo do nemocnice St.Charles Lwanga Buikwe Hospital. Domky pro doktory jsou velice nadstandartně vybavené a předčily naše očekávání. Vše je v areálu nemocnice.
Ahojky lidičky, jsem plná rozporoplných pocitů - na jedné straně Vám závidím toto přínosné dobrodružství a štve mne, že už jsem na to stará, na druhé straně si říkám - blázni a štve mne, že jsem na to zbabělá. Nicméně jsme tam s Vámi alespoň myšlenkou. Hlavně pište dál své zážitky a už teď se jistě všichni těšíme, až se ve zdraví na těle i duchu vrátíte dom. Tak zlomte vaz. Za část kamarádů, Iveta P.
OdpovědětVymazatP.S. Tome, na volejbale vážně chybíš :-), tak hnojíme zatím bez tebe.