Gorge je rokle dlouhá 16 km a hluboká 100 m, kterým protéká Kyambura river. Je to překrásný geologicko- geografický jev.... rozhlehlá, k horizontu se prostírající africká savana, posetá akáciemi a pasoucími se antilopami, sem tam majestátně se procházející slon.... a náhle, jako hluboká vráska na tváři se objeví hluboká proláklina s neprostupným deštným pralesem. Jestliže neodoláte a vejdete do jeho hlubin, jste náhle zahaleni do roucha ponurého šera, kde ještě intenzivněji pociťujete zvuky, vůně a přítomnost někoho, kdo je tady opravdovým pánem- lvi, kteří sem zvečera chodí pít, hroši, pro které je řeka domovem, v dálce nervozní troubení pralesního slona....
Je to jako se dostat se do jiného světa, kam jste byli pozváni a kde musíte respektovat zákony divočiny.
Tak to je domov svobodných šimpanzů, kteří obdarují všechny trpělivé milovníky přírody svoji vzácnou přítomností.
Pro Vendulku jeden nádhernej šimpanz, škoda že ho neslyší jak vříská. Hledali jsme je asi dvě hodiny, sem tam jsem museli i běžet, nakonec jsme je ale našli. Rodinu s dospívajícím synkem - to je on. Máma, táta a máma si nosila malé tříměsíční šimpanze. Nejmladší v Kyambura gorge.
Tak jsem pro Jáňu ulovil bizona prý má vyvážené nutriční parametry. Rozhodli jsme se si ho udělat rovnou k snídani. Takže jsem ho zapích, stahnul, ogriloval a tady na důkaz , že nelžu jsem se nechal vyfotit s lebkou. 
